Poprava

11. září 2010 v 22:43 | Jindřich Eden Bartošek
Písek, vůně pouště, slunce
Malé dítě se nevyhlo kulce
Myslí si že ho něco kouslo
Padá na zem
Tohle nebude sen
Proletělo srdcem jako nůž máslem
Jako láska srdcem
Padá na zem
Nepoznamenané ničím
Poznamenané čistým průstřelem
Oko se leskne a odráží slunce
Trefil se přesně
Dostane cenu za nejlepší konec
Na slunci hraje všemi barvami
Olejová skvrna
Plíce bez kyslíku, Krevní sraženina
Malé dítě sedí u plazmové televize
Plnou pusu brambůrků a živě sleduje popravu
poprava
 

Pozoruje hvězdy

11. září 2010 v 22:41 | Jindřich Eden Bartošek
Pozoruje hvězdy chce být jinde
Vnesla svoje tužby čeká až přijde
V náručí chová zakrvácené dítě
Uklidí už jednou uklizený pokoj
Prosí boha aby nepřišel
Už nesnese to ponížení
Brečí tak aby jí neslyšel
Nemá to rád
Slyší ho jak přichází
Vnímá každý krok slyší jeho dech
Řekla si : Už jen rok, už jen den
Nepřirozený třes po celém těle
Jako kdyby v cele před popravou byla
Včera jí zlomil čelist a pak znásilnil
Už tomu nedokáže čelit
V noci mu pustí plyn
Zakrvácené dítě ze strnulým úsměvem a studeným tělem se tiskne k matce
Prosby jako modlitby
Zpomaleny pohyby
Natlačená na zeď
Tvář na omítku
Srdce do ledu
Ani jednu námitku už ani slovo

Seděl v parku

11. září 2010 v 22:39 | Jindřich Eden Bartošek
Seděl v parku s kapsy vyndal kalhotky
Nadechl se inspirace před velkou básní
Věděl že už se nevrátí věděl že nesní
V hlavě mu probíhaly myšlenky na ní
Myšlenky jako blikání stroboskopu
DNESKA SE VRÁTÍ naivně četl v horoskopu
Žádnou sebevraždu nedotáhl do konce
Co když se vrátí říkal si
Seděl v parku s kapsy vyndal mobil
Operátor mu řekl že ho nemiluje že je debil
Že volané číslo se právě miluje s číslem xxx xxx xxx
Následoval ponižující smích
V tom pustil flašku
Červené víno se vsakovalo do hlíny
Stál na úpatí rokliny…….SKOČIL
Červené víno se vsakovalo do hlíny
Volala mu celou noc každý dvě hodiny
Červené víno se vsakovalo do hlíny
vINO
 


Holky od koní

11. září 2010 v 22:38 | Jindřich Eden Bartošek

Holky od koní byly pro mě vždycky nepřitažlivý
Zvláštně nepřitažlivý (Ale rád jsem se díval jak rajtujou)
Jak kdyby veškerý cit dávali tomu zvířeti
Jakým způsobem o něho pečuje, jak se na něho dívá
Radši se nerejpu v tom co skrývá, jaký má tajemství
Po jezdeckým dnu, pokud teda nespí ve stáji
Jde na Facebook a drbe o koních
Jedl jsem před ní salám, když jsem řekl že je s koně
Pozvracela se a rozbrečela a šla si zasouložit s plnokrevníkem
Objednal jsem ji na baru rum
Smrděla jak ustájenéj kůň
Povídala celou noc o své klisně
Já v hlavě hříšně myslel sahal jsem jí mezi nohy
Do postele jsem jí dostal
Při sexu měla oči zavřené, představovala si koně
Začala řechtat
Chtěl jsem přestat
Všude plakáty koní, dokonce i na záchodě
Byl jsem v pasti všechno jako ve zlým snu
Nenávidím koně
Od koní

Přichází podzim

11. září 2010 v 22:36 | Jindřich Eden Bartošek
Přichází podzim
A ten krásný čas
Bude padat listí
AAAh tolik krás
Po tím krásným listí
Ale schované hovno je
Čas sebevražd a depresí
Kolik lidí začne fetovat
Kdopak to ustojí?
Všudypřítomný smrad tlejícího listí
Léto je příprava na skok do rakve
Kde je studánka stříbrná
Naivně sem se zeptal
Pod hávem podzimu jsem do ní nachcal
Ti odolní spočívají ve své blbosti
Dloubajíc se v nose vznášejí zvěsti
Kéž by na podzim letěli pryč
Po červenomodrém nebi
Se táhne blbců hejno
Mrak Blbců hnědý jako lejno
Za podzimními slevy
S úsměvem jim mávám
A pročítám příručku
…..JAK SPRÁVNĚ PEČOVAT O ŘITNÍ KRAJINU……
Podzim

Polykám beznaděj

11. září 2010 v 22:32 | Jindřich Eden Bartošek
Polykám beznaděj
V podobě zvratků
Začínejte ráno s chutí
Život je bezvadnej když najdeš zkratku
Přes záchodovou mísu
Nevěrnéj svým snům sedím v práci
Nevěrnéj sám sobě skládám deklaraci
Mimo signál měkde jinde
S úsměvem ti líbám prdel
Nad svítajícími půlky klečíc se modlíme
Každé hovno vítáme s radostí
Život bez života dobrovolně bez svobody
Máme víru v obří prdel
Dva loky s poháru ranní moči
Polykajíc zvratky prsty vystrč s prdele
Čekáme na svátky soboty a neděle
Fronta u rozeplých kalhot
Čekáme na pět minut slávy
Bez lidských hodnot sajeme s péra šťávy
Pod nosem mázlí hovno a cesta hnojná je
A cíl tak daleko
Přijď a polib mě má drahá MONIKO
beznaděj v podobě sraček

Táhnu svůj kříž

11. září 2010 v 22:30 | Jindřich Eden Bartošek
Táhnu svůj kříž
Přes jejich krize kriz
Na rozkvetlý louce olizuji klitoris
Klidně si mě očipujte
Práce Hospoda a spát
Příjemný vidiny
Život jako sen
Jako na žaludu železný piliny
Přátelství čtyř stěn
Jakou estetiku, když jsem spadl do septiku
Sny schovaný v mražáku
Naznačím posunkem, kam se ubírá můj život
Od lepších dveří nemám klíče
Nezbývá než skočit do veliký píče
kříž

Umírám ve spánku

11. září 2010 v 22:27 | Jindřich Eden Bartošek

Umírám ve spánku
Ale vždycky mě probudí budík
Umřít ve spánku
Je jako umřít před vlnící se holkou u striptýzový tyče
Před striptýzovou holkou u vlnící se tyče
Vlnobití
Jako kdyby k tobě přišla a vyfouknutím kouře tě uspala
Vykouřením tě vyfoukne
Místnost plná kouře
Nedostatek kyslíku
Iluze tunelu
Vešel jsem do tunelu a vyšel v tvým snu
Vytuneloval sem ti sen
Na plicích cítím střepy
Lapání po dechu
Klekni si na kolena a vyšpul zadek
Světlo ti na kalhotkách dělá prasátko
Jsou to jen kosti, svaly a maso
Udělám si s tebe lízátko
Hladíš mě prsty od nohou po celým těle
Až se ráno nevzbudím
Až skončím svůj život
Ještě mě ho vyhoň
Po tom co dopiješ moje pivo
A už mě prosím nebuď
sen

Kam dál